Encyklopedie věštěníHaruspicie
Haruspicie byla etruská a římská věštba z vnitřností obětovaných zvířat. Dnes je to jen kapitola dějin náboženství, ale právě díky ní se dochovala řada římských rčení.
Co je haruspicie
Slovo je latinského původu. Haruspex byl věštec, který zkoumal vnitřnosti zvířat obětovaných bohům. Latinské spicere znamená pozorovat. Nejde tedy o věštění z oblohy ani z karet, ale o prohlídku orgánů, především jater, plic a srdce, a o výklad jejich tvaru, barvy a poškození.
Je to metoda historická. Dnes se nepraktikuje a nenabízí se k napodobení, zajímá nás jako svědectví o tom, jak lidé v dávných dobách hledali odpovědi na otázky války, hospodářství a státu.
Odkud pochází
Zvyk měl kořeny v Mezopotámii a převzali ho Etruskové, kteří byli v oboru nejváženějšími odborníky. Od nich ho převzali Římané. Haruspikové patřili v římské společnosti k respektovaným poradcům a konzultovali se před důležitými rozhodnutími státu. Vznikly dokonce příručky, které zaznamenávaly, co jednotlivé znaky znamenají, i když se většina z nich nedochovala.
S úpadkem antického náboženství a nástupem křesťanství haruspicie postupně zanikla. Poslední zmínky patří pozdní antice.
Jak se provádělo
Popisuje se to historicky a stručně. Zvíře, nejčastěji ovce nebo býk, bylo při obřadu obětováno. Haruspex pak vnitřnosti prohlédl a porovnal je s tím, co se považovalo za zdravý, příznivý stav. Pozornost se věnovala:
- játrům, rozděleným na pomyslná pole spojená s různými bohy,
- chybějícím nebo nezvykle utvářeným částem, které se vykládaly jako varování,
- barvě a velikosti orgánů.
Dochoval se například bronzový model jater s popisky z etruského prostředí, který ukazuje, jak byl systém rozdělen.
Co z toho zůstalo dnes
Zbyla jen historie a několik rčení. Moderní věda už dávno vysvětluje, že tvar jater nemá s osudem nic společného. Haruspicie se připomíná v kulturních dějinách a v knihách o antice, kde dokládá úzké spojení mezi náboženstvím a politikou starého Říma.
Etruskové ve věštění vynikali tak, že Římané si jejich odborníky zvali i v době, kdy sami své kněze měli. Z latinských textů je patrné, že haruspikové nebyli jen výkladači jater, ale zabývali se také výkladem blesků a neobvyklých úkazů, tedy znamení, která se kolem státu objevovala. Jejich rady se zapisovaly a archivovaly, aby se dalo srovnat, co se dříve předpovědělo a jak se to později vyvinulo.
Související metody
Krátké heslo najdete i v rejstříku věštění na Esoterika.cz.