Přeskočit na obsah

Encyklopedie věštěníFyziognomie

Fyziognomie je nauka o tom, že se povaha člověka dá poznat z tvaru a výrazu jeho tváře a těla. Věda ji odmítla, ale první dojem z obličeje ovlivňuje lidi dodnes.

Co je fyziognomie

Název vznikl z řeckého fysis, příroda, a gnómón, ten, kdo posuzuje. Fyziognomie je umění číst z tváře a postavy to, jaký člověk je. Tradičně se zaměřovala na tvar čela, nosu, očí a brady, na barvu pleti, vlasy i chůzi. Není to věštění budoucnosti, ale pokus o poznání povahy.

Je třeba říci jasně: vědecké studie nepotvrdily, že tvar obličeje vypovídá o povaze či schopnostech. Zdravotní závěry ze vzhledu těla fyziognomie nedovoluje a nikdy je dovolovat neměla.

Odkud pochází

Kořeny sahají do antického Řecka. Spis o fyziognomice se tradičně připisuje Aristotelovi, ačkoli jeho autorství odborníci zpochybňují. Znalost se šířila středověkem a v renesanci. Největší popularity dosáhla v osmnáctém století díky švýcarskému duchovnímu Johannu Kasparu Lavaterovi, jehož rozsáhlé dílo se široce četlo.

V devatenáctém století se fyziognomie spojovala s dalšími pokusy o „vědecké“ posuzování lidí podle vzhledu, které byly bohužel zneužívány k předsudkům a diskriminaci. I proto se dnes bere jako varování před snadnými soudy.

Jak se provádí

V historických příručkách se postupovalo systematicky.

  1. Pozorovatel si prohlédl tvar hlavy, čela, nosu, úst, brady a očí.
  2. Každý znak porovnal s popisem, který ho spojoval s určitou vlastností, například vysoké čelo s rozumem nebo pevná brada s vytrvalostí.
  3. Vzhled se porovnával i s podobností zvířat, třeba se lvem pro odvahu, a sledovaly se kombinace znaků.
  4. Z celku se sestavil popis povahy.

Dnešní psychologie ukazuje, že lidé tvoří soudy o druhých během zlomku vteřiny podle obličeje, ale tyto soudy jsou často mylné.

Fyziognomie se promítla i do umění: malíři a herci se učili vyjadřovat povahu postav výrazem tváře a karikaturisté dodnes přehánějí rysy, aby čtenáři ihned naznačili, kdo je hrdina a kdo padouch. Právě tady, v umění, má tradice nejvíc smysluplné využití.

Co z toho zůstalo dnes

Z fyziognomie zbyla rčení typu „má upřímný obličej“ a pocit, že tvář prozrazuje povahu. Jako zdroj poznání se však nepoužívá; mnohem spolehlivější je poznat člověka podle jeho jednání.

Související metody

Krátké heslo najdete i v rejstříku věštění na Esoterika.cz.