Přeskočit na obsah

Encyklopedie věštěníAugurská věštba

Augurská věštba byla oficiální státní praxí starého Říma. Augurové vykládali vůli bohů z letu ptáků a dalších znamení, než se rozhodlo o důležitých věcech obce.

Co je augurská věštba

Slovo augur označovalo v latině kněze, který vykládal znamení. Augurská věštba (též augurium) byla pozorování ptáků a jiných jevů a jejich výklad jako souhlasu nebo nesouhlasu bohů s plánovaným podnikem. Šlo o státní instituci, nikoli soukromou zálibu: bez příznivých znamení se nesvolávalo shromáždění a neuzavíraly se významné smlouvy.

Odkud pochází

Římská tradice věřila, že augurium zavedl už zakladatel města Romulus. Augurové tvořili kněžskou kolej s vlastními pravidly, jež se po generace předávala jako odborná znalost. Praxe vycházela z etruského, tedy ještě staršího italského podhoubí, i když podrobnosti jsou předmětem bádání.

Římané zdůrazňovali, že znamení nejsou předpovědí budoucnosti, ale odpovědí bohů na otázku „je tento čin příznivý?“. Vyhodnocení bylo věcí odborníků a obvyklé bylo, že politik augurům nevěřil, a přesto je dodržoval, protože tradice byla součástí práva.

Jak se provádí

Postup byl formální a vázaný na řád.

  1. Augur si vybral místo a vyměřil si na něm nebeský prostor, který se nazývá templum, hůlkou, jež se jmenovala lituus.
  2. Obrácen k určité světové straně čekal na znamení v tomto prostoru.
  3. Pozoroval, odkud ptáci přilétají, jak létají a jaký vydávají hlas; důležité byly určité druhy, například orli nebo krkavci.
  4. Znamení se vyložilo jako příznivé nebo nepříznivé a podle toho se rozhodlo o dalším postupu.

Pokud se ukázalo něco nepříznivého, jednání se odložilo. Fáze „pozorování“ a „oznámení“ byly přísně odděleny, aby se věštba nedala snadno zneužít.

Význam měly i okolnosti pozorování. Znamení, které nepřišlo v předem vymezeném prostoru nebo ve správnou chvíli, se neuznávalo, a augur se mohl rozhodnout, že znamení zopakuje. Římská praxe se tak do značné míry podobala právnímu řízení s pevnými formulemi.

Co z toho zůstalo dnes

Jako instituce zanikla s koncem antického Říma. V češtině po ní zůstalo slovo inaugurace, tedy slavnostní uvedení do úřadu, které původně znamenalo uvedení za příznivých znamení. Také výraz „zlé znamení“ vychází z podobné představy.

Související metody

Krátké heslo najdete i v rejstříku věštění na Esoterika.cz.