Přeskočit na obsah

Encyklopedie věštěníBelomantie

Belomantie je věštění ze šípů: z toho, který šíp se vytáhne z toulce, jak letí nebo jak dopadne. Je doložena už ve starověku a patří k nejstarším losovacím metodám.

Co je belomantie

Název vznikl z řeckého belos, šíp nebo střela, a mantéia, věštba. Označuje věštění pomocí šípů. Šíp byl v dávných kulturách běžným předmětem, který nesl i symbolický význam: mířil k cíli, létal vzduchem a dopadal na místo, které se zdálo předurčené.

Odkud pochází

Zmínky o věštění šípy se vyskytují na starověkém Blízkém východě. Starozákonní kniha proroka Ezechiele popisuje, jak babylonský král na rozcestí „míchá šípy“ a hledí na ně, aby zjistil, na kterou stranu má táhnout; text patří k nejznámějším dokladům. Podobné zvyky se připisují i starým Arabům a dalším kočovným národům, pro které byl luk a šíp součástí každodenního života.

V Evropě se belomantie objevuje spíše v soupisech věšteckých metod než jako rozšířená praxe a podrobnosti různých postupů jsou nejisté.

Jak se provádí

Tradiční popisy uvádějí několik variant a je dobré je chápat jako ukázky, ne jako jednotný předpis.

  1. Do toulce se vloží několik šípů, z nichž každý byl označen jedním jménem, směrem nebo odpovědí, například „ano“, „ne“ a „počkej“.
  2. Toulec se zatřese, aby se šípy promíchaly, a tazatel po položení otázky jeden vytáhne.
  3. Označení na šípu se vyloží jako odpověď.

Podle jiné verze se šíp vystřelil nebo vyhodil do vzduchu a pozorovalo se, kterým směrem dopadne nebo kam se zabodne. Směr se pak spojoval s místem, kam se mělo jít, nebo s osobou, o jejíž vině se rozhodovalo.

Dnes by se každé takové cvičení mělo dělat jen s bezpečnými pomůckami, například s paličkami nebo s lístky, nikoli s opravdovými šípy.

Samotný šíp se v těchto popisech chová jako ukazatel: neříká nic sám od sebe, a proto je důležité, jak se označí a jak se vyloží. Tím se belomantie řadí k početné skupině losovacích metod, u kterých rozhoduje spíše náhoda než dovednost věštce.

Co z toho zůstalo dnes

Metoda sama vymizela, ale princip losování ze sady označených předmětů je v lidových hrách živý. Slovo „šíp“ přitom dodnes zůstává i ve smyslu cíleného ukazatele, třeba na dopravní značce.

Související metody

Krátké heslo najdete i v rejstříku věštění na Esoterika.cz.