Přeskočit na obsah

Encyklopedie věštěníAiluromantie

Ailuromantie vykládá znamení z chování koček: z jejich pohybu, hlasu, cesty přes práh nebo reakce na počasí. Opírá se o dlouhou lidovou tradici, v níž byla kočka považována za zvíře spojené s tajemnem.

Co je ailuromantie

Slovo je složeno z řeckého ailuros, kočka, a mantéia, věštba. Jde o výklad budoucnosti nebo skrytých okolností z chování koček. Kočka byla odnepaměti vnímána jako zvíře citlivé na věci, které lidé nevidí: na změnu počasí, na přítomnost cizího člověka, na nemoc v domě.

Odkud pochází

Kočky měly zvláštní postavení už ve starověkém Egyptě, kde byly spojovány s ochranou domova a s božstvy. Tradice o významu jejich chování se pak šířila Evropou a pozdější doby je prostoupily lidovými pověrami. Ve středověku a v raném novověku se kočka někdy pojila s čarodějnictvím a smůlou, jindy naopak s domácím štěstím; obě podoby se v pověrách střídaly a region od regionu se lišily.

Podstatná je tu lidová složka. Většina „pravidel“ ailuromantie se předávala ústně v rodinách a vesnicích, a proto se dochovaly v mnoha protichůdných verzích.

Jak se provádí

Ailuromantie nemá pevný rituál, spíše soubor pozorování. Tradičně se všímalo například tohoto:

  • kterým směrem kočka vstoupí do domu nebo přeběhne cestu;
  • zda si myje tlapku za uchem, což se vykládalo jako ohlášení návštěvy nebo deště;
  • jak se kočka chová před bouřkou, zda je neklidná, nebo se ukrývá;
  • zda se kočka sama usadí u nemocného, což se různě chápalo jako dobré i špatné znamení;
  • jaké zbarvení má kočka, která se v domě objevila poprvé.

Výklad záležel na místní tradici. Například černá kočka přeběhnutá zleva doprava znamenala jinde štěstí, jinde pohromu. Věřilo se, že důležité je zvíře nepodněcovat ani nijak neobtěžovat, protože znamení má přijít samo.

Chování koček se přitom často vykládalo jinak podle ročního období: jarní kotě v domě slibovalo hojnost, kočka, která se na podzim stěhovala k sousedům, prý odnášela s sebou i část štěstí domu.

Co z toho zůstalo dnes

Pověry o kočkách patří k nejznámějším vůbec. Přežila představa, že černá kočka přes cestu přináší smůlu, i věta o tom, že si kočka před deštěm myje obličej. Ailuromantie jako samostatný obor nežije, ale její stopy najdeme v každodenních rčeních.

Související metody

Krátké heslo najdete i v rejstříku věštění na Esoterika.cz.